Poskytované služby

Stomatochirurgie

Pacientům je velmi dobře znám název zubař nebo stomatolog, ale už ne tak často se setkávají s názvem stomatochirurg. Proto bych rád v krátkosti vysvětlil, co znamená stomatochirurgický výkon, protože se jedná o nevšední, ale přesto velmi důležitý pojem v oboru stomatologie. Ke stomatochirurgovi nepřicházejí lidé jen s běžnými potížemi jako je zubní kaz nebo jiné potíže související s dutinou ústní, ale mnohdy se jedná o daleko závažnější situace, které vyžadují operační zákrok a následnou pooperační péči.

Stomatochirurgie je obor, který se dělí na ústní chirurgii a na chirurgii čelistní a obličejovou. Ústní chirurgie se zabývá menšími výkony, které se běžně provádí v ambulanci v místní anestezii. Výkony se týkají onemocnění zubů, dásní, patří sem i extrakce (vytažení zubu) a záněty dutiny ústní. Naproti tomu čelistní stomatologie se zabývá léčbou fraktur, poraněním měkkých tkání, léčbou cyst, tumorů apod. V těchto případech je mnohdy pacient hospitalizován.

Vyšetření a pacienta

Pro zjištění správné diagnózy je nutné provést pečlivé vyšetření dutiny ústní. Vyšetření začíná odebráním anamnézy, která poskytuje mnoho důležitých informací a také pomůže odhadnout pacientovu míru spolupráce. Anamnézu získáváme jak z dotazníku, tak osobním pohovorem s pacientem. Pokud se jedná o ošetření dítěte, je vždy přítomen rodič. Je důležité získat od pacienta přehled o všech vážných onemocněních, která prodělal, nebo které jej v současné době trápí. Například jde o onemocnění diabetes mellitus, hypertenzi, kardiovaskulární onemocnění apod. V případě dítěte je nutné zjistit, jaká onemocnění se vyskytují v jeho rodině. Pokud se jedná o úraz, je třeba zjistit kde, kdy a jak k němu došlo, zda pacient si nestěžuje například na bolest hlavy po prodělaném úraze.

Součástí vyšetření je získání údajů z panoramatického rentgenu, který kompletně zobrazí chrup.

Stomatochirurgické výkony

Výkony ústní chirurgie se prování v místní anestezii a jedním z nejčastějších je extrakce zubu. Ta se provádí v případě, že zub již nelze ošetřit. Může se jednat o jednoduchý a rychlý výkon, ale extrakce může být i komplikovaná a to tehdy, pokud má zub více kořenů. V některých případech se provádí i extrakce vícenásobná, to znamená, že se extrahuje i více zubů najednou. Při těchto výkonech, při sebelepší péči, může dojít ke komplikacím jako je například zlomení kořene zubu, což může zapříčinit kaz korunky, anomálie tvaru zubu apod.

Při resekci kořenového hrotu se odstraní  váček a část kořene zubu a to proto, aby se zabránilo šíření zánětu. Váčky je nutno pečlivě odstranit a to aby se infekce nešířila a nepostihla další orgány.

Při úrazu zubů také velmi často dochází k poranění měkkých tkání obličeje nebo chrupu a podle postižené tkáně se rozlišují na poranění závěsného aparátu a na vlastní poškození zubu. U poranění závěsného aparátu má pacient subjektivní pocit povystouplého zubu, která je citlivý na poklep. Léčba je konzervativní, pacient jí kašovitou stravu a průběžně se kontroluje pevnost zubu. U těžších přípalů je nutná fixace zubu. K tomu se používají různé typy dlah. Při úrazu může také dojít k poškození nervově-cévního svazku, který zub vyživuje. Proto je nutné u zubu sledovat jeho vitalitu a jestliže dojde k odumření nervově – cévního svazku, je třeba provést přeléčení kořenového kanálku zubu. Při nárazu na zuby nebo při pádu, může dojít k fraktuře korunky nebo kořene zubu. Pokud není zasažena dřeňová dutina, defekt se vyplní plombou například z kompozitního materiálu. Zasáhne-li náraz dřeňovou dutinu a kořen je neporušen, provedeme přeléčení kořenového kanálku a zhotoví se čepová nástavba, která je z kvalitní odolné slitiny a zacementuje se do kořene zubu. Zub se poté upraví do původního tvaru korunkou. Při poraněním zubu dochází k různým defektům, které zpravidla postihnou korunku nebo i kořen zubu. Odlomení skloviny zubu se ošetří zábrusem odlomené části. Zlomeniny, které zasahují do dentinu, se musí ošetřit překrytím dřeně.

Zlomeniny obličejového skeletu se rozlišují na fraktury dolní, střední a horní čelisti. K nejčastějším patří zlomeniny dolní čelisti. Poranění měkkých tkání jsou často ve spojení s poraněním kostí a zubů a mohou pronikat celou tloušťkou kůže. Ošetření se provádí chirurgicky. Pokud dojde k poranění kombinovanému, to znamená k poranění měkkých tkání, kostí i zubů, nejdříve se ošetří zuby, poté se fixují fraktury a nakonec se ošetří měkké tkáně.

Velmi časté jsou i čelistní záněty, jejichž původcem je zubní kaz, který způsobí zánět dřeně. Vzniklá infekce projde kořenovým kanálkem a šíří se do okolních tkání, dochází k zánětu v čelistní dutině nebo v čelistní kosti.

Zlomeniny čelistí se fixují náplasťovým obvazem asi na dobu šesti týdnů, aby bylo zajištěno znehybnění čelisti po dobu hojení. U některých typů zlomenin se používají kovové destičky. Použité dlahy se mohou podle potřeby střídat, důležité je průběžně sledovat stav kloubu a pravidelně dlahu upravovat podle aktuálního stavu.

V oblasti čelistního kloubu může dojít i k různým deformacím jako je například ztuhlost čelistního kloubu v důsledku srůstů. Toto onemocnění se řeší chirurgicky rozrušením srůstů a vybudováním nového čelistního kloubu. Cílem léčby čelistního kloubu je vrátit kloubní disk na jeho místo a to do prostoru mezi hlavicí a jamkou, aby kloub mohl správně fungovat. Úspěch léčby je ale závislý na tom, v jakém stádiu byla léčba zahájena. Někdy se může stát, že kloub už nejde vrátit do původního stavu, protože onemocnění je v pokročilém stádiu. Vždy se ale snažím najít takové řešení, aby onemocnění bylo co nejvíce zmírněno a pacientovi byla zajištěna adekvátní kvalita života.

Osteoartróza čelistního kloubu

Hlavními příčinami tohoto onemocnění je ztráta zubů, zánět čelistního kloubu, porucha endokrinního systému, infekce apod. kombinace těchto faktorů může dát podnět pro toto onemocnění. Mezi hlavní příznaky patří bolest kloubů, zánětlivé procesy a zejména bolest při pohybu čelistí.

Hygiena dutiny ústní po provedených výkonech

Po provedených výkonech v dutině ústní je třeba provádět šetrnou hygienu úst a upravit stravu. Ústní hygienu je nutné provádět šetrně, aby nedošlo k zánětu, který by narušil hojení. Je důležité používat vhodnou zubní pastu, která obsahuje  fluoridové a dezinfekční látky, zubní kartáček, který má husté štětiny a malou pracovní plochu. Pro zdokonalení zubní hygieny pacient může použít mezizubní kartáček nebo zubní nit. Po extrakci zubu se nedoporučuje v prvních dvou dnech výplach úst z důvodu možného krvácení. Je zakázáno kouřit cigarety, neboť kouření zhoršuje hojení rány.

Pro provedených výkonech je nezbytná i úprava stravy. Ta by měla být měkká, nejlépe tekutá nebo kašovitá. Délka upravené stravy závisí na provedeném výkonu. Při léčbě čelistí se může úprava stravy protáhnout až na několik týdnů.

Implantologie – zavádění zubních implantátů v rámci stomatochirurgie

Zubní implantát zhotovený z biokompatibilního materiálu se zavádí na povrch kosti nebo do kosti horní či dolní čelisti. Je konstruován tak, aby spolu se zubní náhradou obnovil funkci chrupu a částečně i původní vzhled pacienta, který  utrpěl ztrátu zubu nebo ztrátu celé skupiny zubů. Implantát je vlastně umělá náhražka ztraceného vlastního zubu, která se zavádí do místa, kde došlo ke ztrátě. Na implantát, který slouží jako opora, se po určité době upevňuje zubní náhrada v podobě korunky, zubního můstku nebo snímatelné zubní protézy.

Implantáty se zhotovují z titanu, který má antibakteriální účinky, což je velmi důležité, nebo z keramických materiálů, které jsou ještě více biokompatibilnější k organismu jako celku a vytvářejí s kostí velmi silné spojení.

Důvodů pro aplikaci zubního implantátu může být hned několik, hlavním důvodem bývá ztráta zubu, zkrácený zubní oblouk nebo úplná bezzubost. Ztráta zubu může být zapříčiněna nejen úrazem, ale také onemocněním, která vedou ke ztrátě chrupu. Další a také nejčastější příčinou je zubní kaz. Kaz, který se včas neošetří, často ve velké míře poškodí zub, což přináší komplikace, které postihují okolní tkáně parodontu a mohou vést až k situaci, že jediným možným řešením vzniklého problému, je odstranit poškozený zub.

Před zavedením implantátu je stanoven léčebný plán, který se sestavuje na základě provedeného vyšetření. Součástí tohoto vyšetření je zhotovení rentgenologických snímků a odebrání anamnézy. Ta se zaznamenává do zdravotnické dokumentace pacienta. Při anamnéze se zaměřuji na celková onemocnění jako je anémie, krvácivé onemocnění, alergie na kovy, infekční onemocnění apod. S pomocí panoramatického rentgenu mohu vyhodnotit celý žvýkací systém. Dále je pacient seznámen s průběhem všech fází budoucího výkonu. Před samotným výkonem si pacient vypláchne ústa dezinfekčním roztokem a je mu aplikována místní anestezie. Po zavedení implantátu je poučen o důležitých opatřeních, které jsou součástí léčebného režimu. Na doléčení jsou pacientovi podávána antibiotika, mírný otok, který po výkonu může následovat, pacient chladí ledem v obalu. Doporučuji spát na opačné straně, než byl proveden výkon, aby nedošlo k přehřívání strany obličeje, kde byl proveden chirurgický výkon. Strava by měla být kašovitá, postupně pacient přechází na normální stravu, ale měl by se snažit co nejméně zatěžovat oblast, kde je aplikován implantát.

Aby implantologická léčba bylo úspěšná, záleží na spolupráci pacienta a to zejména na pravidelném, šetrném  a pečlivém provádění zubní hygieny, protože nesprávně prováděná zubní hygiena může vést až ke ztrátě implantátu. Rizikovým místem je především okolí implantátu, kde se mohou usazovat zbytky stravy a povlak, ve kterém jsou obsaženy různé mikroby. Doporučuji používat speciální mezizubní plastový kartáček, čištění postačí jednou denně. Dále doporučuji návštěvu dentální hygienistky, která s pacientem nacvičí správnou techniku čištění chrupu. Pacient by také neměl kouřit, protože kouření je velkým rizikem pro okolí implantátu, neboť pak dochází ke značnému úbytku kosti a tím ke zvýšení rizika ztráty implantátu.